Je 30.5.2009 a my odjíždíme s památkáři přes Brno a Ostravu na 8 dní do východního Polska.První zastávka je ve Věličce, kde prohlížíme solné doly. Za prvé je tam drahý vstup (40 Zl.) a pak prohlídka trvá 3 a půl hodiny, což je pro mě nekonečně dlouhá doba. Většinou stojím,polské průvodkyni nerozumím, Vlaďka mi to částečně překládá.Zajímavá je prostorná kaple sv. Kingy s lustry a oltáři – skulpturami zhotovenými ze soli.Například :kopie Večeře páně od Leonarda da Vinciho, nebo Pieta. Jinde je socha Lenina, náhrobek Pilsudského,jdeme stále dolů, k vekým jezerům a k tomu hraje hudba Vivaldiho, zkrátka úplný kýč. Vidíme i kutací stroje z minulých dob, zapne se osvětlení a figury se pohybují.Konečně výtah! Ten nás odveze nahoru. Všude samozřejmě prodejny pohlednic,upomínek i restaurace hluboko v podzemí s nabídkou obědů.
Jede nás 13, máme malý mikrobus s krytým vlekem, kam příjdou zavazadla. Majitel mikrobusu je soukromník, veze nás až od Brna, před tím se zúčastnil motocyklových závodů v Brně.Mluví dobře polsky,kdysi tu rok pracoval.
Začínáme v Krakově a hned jdeme na Wawel, protože je neděle a my můžeme ještě dopoledne vidět reprezentační místnosti.Ale stojí to zato.Komnaty s nábytkem ,starými kamny,obrazy ,zdobené stropy a plochy plastik po stěnách, líčící slavné bitvy Poláků.Příští den pokračujeme pěšky po Krakově.Nejprve s naším spolucestujícím Dr.Arno Paříkem ,odborníkem na historii židů. Prohlížíme synagogy, většinou jen prázdné stavby, jediná udržovaná je synagoga s museem..
Dnes je tu volný vstup a tak prohlížíme plno vitrin se starými památkami. Ovšem pražské židovské museum je daleko bohatší.
Stará Jagellonská universita je dnes pro veřejnost uzavřena a tak vidíme jen dvůr se schodištěm (obr), dojdeme na hlavní náměstí (Rynek Glówny) se Sukiennicí (renezanční budovou.která nahradila původní gotickou tržnici). Kolem jsou historické domy V kostele Panny Marie je slavný oltář Veit Stosse, stejně jako rozměrný krucifix z pískovce od téhož autora. V muzeu Czartoryskách je Dáma s hranostajem od Leonarda da Vinciho a Rembrandtova Krajina s milosrdným samaritánem.
Pokračujeme do Baranówa Sandomierskeho, kde je krásný zámek Lesczynských, nedotčený,majitelka včas odstěhovala všechno cenné a tak to nepadlo do rukou okupační armády. V suterénu je muzeum síry – historie těžby v obrovských dolech nedaleko odtud. Příští den prohlídka Pulawy, hlavně krýsný park okolo bývalého zámku a v něm romantické stavbičky,dnes většínou zříceniny. Přijíždíme do Kazimierze Dolného. Trhové náměstí upoutá několika manýristickými domy s bohatou dekorací (obr).Bývalá synagoga je z 18.století. Přijíždí 170 vojáků z Izraele,tuto cestu dostali za odměnu „po stopách svých předků“ Městu vévodí zřícenina hradu (Janowiec), v paláci Czartoryských bylo centrum uměleckého a politického života, ale po nezdařeném puči v.r.1831 majetek zkonfiskovali Rusové.Ale i dnes je místo oblíbeným výletním cílem.
Lublin je největší město n JV Polska. Vcházíme Krakovskou bránou (obr) Lublinský zámek se nám nepodařilo zastihnout otevřený. Jednou jsme přišli pozdě, příští den se slavil nějaký svátek a nebylo otevřeno. Fotím domy na náměstí, pohled na zámek z dálky,prohlíželi jsme i kostely. Je tu mnoho k vidění. Na okraji Lublinu je Majdanek, koncentrační tábor. Tam jsem nešla V Chelmu je síť podzemních chodeb, pozůstatek křídových dolů . .Ty jsme vynechali. Ve městě Zwierzynieca hlavně v Zamošči je plno památek. Branou Lvovskou procházíme nejzachovalejším renezančním městem v Evropě.Náměstí, domy,opevnění, katedrála radnice, zbytek židovské čtvrti se synagogou. Po snídani příští den pokračujeme 440 km přes Ostravu, a Brno do Prahy.Cestou nezapomenutelná zastávka v Novém Jičíně,kde je pouť a krojovaní účastníci,zde vidíme i muzeum klobouků. Dnes, po 3 týdnech zničily povodně město, dívám se na to v TV a srdce mě bolí.
V Praze na mě čekala Šárka,pomohla mi s kufrem a přinesla mi kytici pivoněk k narozeninám.
