Jemen pokrač.2

Viděli jsme i hřbitov.Ovšem směli jsme jen do brány.Náhrobní kameny nesou jméno muže,ev.ženy,je-li pochována s ním.Mrtvý je ještě ten den omyt, navoněn a uložen do hrobu v bílém.Rodinná tryzna trvá 3 dny.

Dnes končíme v Kawkabanu, rybářské vesničky u Mrtvého moře. Američan z Jemenu zde postavil chatky s doškovými střechami,air-condition až od 5ti hodin,místy neteče voda,nesplachují WC,jsme sice u moře,ale je tu jen po kotníky vody,na vylepšení už nezbyly peníze.

Ráno pokračujeme podle moře do Taizu,hlavního města Jemenu za dynastie Rasulid. 1616 tudy projížděly karavany až o 1000 velbloudů,které vezly do Evropy (hlavně do Dánska)ovoce,látky,koření,barviva kameninu a hlavně kávu.Muzeum v paláci imána Ahmeda bylo zavřené.Další malebná vesnice Ibb leží ve výšce 2337m,byla hlavním městem královny Arwa v 11.století. Zde jsme obědvali v rodině, seděli na zemi kolem koberce,zahráli nám na místní nástroje a zatančili s dýkami - muži v sukních.Malé město Ibb leží vysoko v horách,často zde prší,takže je krajina relativně úrodná.

Příští den do Wadi Dhar,jen 15 km od Sana´a ke skalnímu paláci.Pětiposchoďová stavba vznikla jako letní sídlo imána Yahya,od revoluce 1990 je prázdnýČást naší skupiny ho navštívila a obdivovala rozhled do okolí. Ještě

město Thilla (Thula), kde je hned za hradbami veliká umělá nádrž.Ženy, které jdou zahalené s nádobou na hlavě se brání našemu fotografování.Pak žene do města pasák stádo koz.Staré město je půvabné,i když nám nic nového nenabídne.Fotíme domy,které mají barevně zdobená okna,zdobenou fasádu ale uličky jsou tak úzké,že neustále ustupujeme motorkám a kolům.Stále nás doprovází skupina obyvatel a vysvětluje něco, co už známe.

Den zakončíme v Shibam - Kawban,bývalého města dynastie Yaffouride z 9.a10.století.Hory kolem jsou 3000 m, pas do Sana´a jsme přejížděli ve výšce 2800 K m.Silnici postavili Němci 1978.Z Jiblahu do Ibb se nedalo projet pro spadlou skálu v cestě. Došli jsme pěšky, náš autobus vycouval.Já zbytek dost dlouhé cesty stopla náklaďák. V Ibb je jediná americká nemocnice, která léčí zdarma. Bylo to město s dost velkou židovskou skupinou lidí,většina emigrovala, ale nad některými dveřmi nacházíme židovskou hvězdu

Poslední den bydlíme v přepychovém hotelu,ale nenechají nás tu do 3 do noci,jdeme do jiného hotelu,kdo chce,zaplatí si 3 lůžkový pokoj s koupelnou nebo přespí v přízemí v hale.Spím v hale.Zase stejné spojení přes Egypt,letíme obvykle 3 hodiny a pak čekáme 5 hodin na spojení. I ve Vídni čekáme na autobus a pak přes Brno do Prahy.Končíme ve 23 hodin v Ruzini.

Jemen pokračování1

Zde má každý mobil a všichni hrozně křičí. Neuvěřitelné je i množství motocyklů,jezdí po cestách,po chodníku, sice se vyhnou,ale i v uzounkých uličkách nás ohrožují. Benzin je levný,3 a 1/2 litru jeden UDS. Ale i to je pro ně dost.Na trzích se prodává zelenina, ovoce,malé banánky, pak výrobky ze stříbra a tepané malé šavličky, to má každý kluk za pasem. Uctívají spoustu světců, ti mají mešity a hroby.

Sana´a jsme tedy ještě první den po příletu prohlédli.Je to výstavné město s domy stále opravovanými,je 400 let staré,stejně staré jsou mešity, hradby pamatují 1000 let.Opravy financuje UNESCO. Ubytování v hotelu Arabia Felix,zvenčí kouzelného,ale schody do 2.patra se daly vyjít pouze po čtyřech, kufr mi vynesli.Voda ve sprše teče čůrkem,záchod splachuje spíš hadičkou. Jinaj je tu čisto

Brzy ráno snídaně na dvorku pod podloubím rostlin, v 7 přelet do Seiyunu,let trvá 1 hodinu,přeletěli jsme údolí Hadramawatu,to je pravidelně vysychající řečiště v poušti.Seiyun byl hlavním městem v době britského protektorátu a tudy vedla již od r.1490 cesta karavanů.Sultánův 5tipatrový palác s muzeem folklóru,archeologie a rukodělných prací byl zavřený a fotíme ho jen zvenčí. Také zvenčí vidíme i mešitu s největším minaretem. Staré výškové budovy jsou stavěné z vepřovic, to jsou cihly ze slámy a bláta,nevypalované. Projíždíme širokým ,tvrdým korytem řeky,dnes je suché, prší tu prý tak jednou za 4 roky,žádné prudké deště,ale několik dní vytrvale prší ,korytem se valí proudy vody,nedá se tudy projíždět a déšť ohrozí domy i "mrakodrapy" ,4 až 8mipatrové budovy,které se často zřítí.

Odpoledne do Shibamu,viděli jsme dům, který opravili Dánové. Město je také pod UNESCem,ale to vkládá většinu financí do Sana'a,město vzniklo ve 3.stol př.K,tedy daleko před Mohamedem. Páteční mešita byla postavena za kalifátu Harun al-Rašida 940 př.K.,byla mnohokrát opravovaná,naposledy 1960.

Po přespání v Seiyunu 40 km do Tarimu,v 17. - 19. stol. tu bylo 300 mešit k výuce sumitského islámu Je tu i velká knihovna založená 1972,obsahující 14.000 svazků a 3000 antických rukopisů.K návštěvě bychom potřebovali zvláštní povolení.

Cestou zpět nahlížíme do výrobny vepřových cihel a jedeme i kolem mlýnku na obilí, kde je zapřažený velbloud a točí žentourem. Má zavázané oči, aby se neplašil.Protože se vracíme až za tmy,vidíme Sultánův palác osvětlený a je to zážitek.

Zbavili jsme se vojenského doprovodu a i veder,máme zase jen 25 st.Je to úleva.To když jsme se vrátili letadlem do Sana'a.Ještě prohlížíme město.Jemen podporují emigranti z USA a ze Seigonu, kteří v cizině zbohatli a trpí touhou po domově. Sponzorují stavby silnic, opravy domů a mešit.nechávají si posílat Kat, drogu,na kterou jsou zvyklí, dožívají se 55 let,jako všichni závislí. Proto jsou zdejší muži malí a drobní,zato mají všichni bouli na tváři,už od rána při tom kouří a i jedí.

Kat je různě drahý,podle čistoty lístků. Na hektaru kávy se vydělá ročně 6000 Reálů, na katu 60.000 Reálů.Káva přináší devisy, kat ne,nesmí se vyvážet,jen se pašuje. Také Saudská Arabie podporuje Jemen.Např. mango a papája tu sice roste, ale vyváží se jen do Saudské Arabie.Na trhu není.

Děti jsou kouzelné, buclaté a ve městech nás jen okukují a nežebrají.

Příští den ujedeme 278 km přes pohoří Haraz (2200)do Manakha. Město je položeno strategicky tak, že nebylo za Ottomanské okupace Turky nikdy dobyto, ačkoliv turecké kanony blokovaly níže položené cesty.Kdysi turecká pevnost s historickými domy.Oblast kávovníkových plantáží. Al Hajjarah je jedno z nejmalebnějších jemenských vesnic.Hutaib je další malebnou horskou vesnicí.Je zde pohřební mešita Dal-al-Hatem ibn Ibrahim al Hamdani,světce ze 17.století.

Hned ráno navštívíme rybí trh v Hodeidě. Dnes dorazíme k Rudému moři. Cesta na jih do Adenu je kvůli pirátům uzavřena.Takže přes Zabid,ranné centrum výuky, kde byly položeny základy algebry.Dnes zde funguje 80 medres-mešit v čele s Velkou mešitou.Do té jsme i nakoukli,nic moc.Nedaleko, v Al-Usaidin jsou jednou ročně na jaře závody velbloudů. Městečko Zabid je jedním ze tří v UNESCU.Zde byla založena i první islámská universita pro chlapce i dívky a závěrečná zkouška se skládala z přednesu Koranu, zpaměti. Do revoluce to byla jediná universita v Jemenu,dnes jich tu je 16,8 státních a 8 soukromých,za semestr se platí několik tisíc UDS.

Ještě mluvíme o trestech "Saira".To je trest za nevěru,hlavně žen.Hrozí jí ukamenování. V Saudské Arabii se to striktně dodržuje.Zde vyžadují 4 svědky. Také popravy jsou veřejné,oznámení o nich najdeme v novinách.

Bohatí šejkové jezdí do Bahrajnu (S.A.),aby mohli konzumovat alkohol.

Jemen 5.až 15.10.2009

Přímé spojení není, letíme Egypt Air,v 8 z Prahy do Vídně přímým autobusem,ne přes Brno.(Euroline)Ve Vídni čekáme 2 a půl hodiny,Boingem 737 do Kahýry , zase čekáme a do Sana'a v 3,15.Udělení visa (60 UDS),snídaně v 9 hodin a pak prohlídka hlavního města. Jdeme do Národního muzea,staré čtvrti města jsou na seznamu UNESCO,zdobené domy 400 let staré,trh,suky a mešity,kam nesmíme.

Jemen je jedno z nejstarších osídlení.První počátky nacházíme 1000 př.K.Nejdůležitějšími produkty byla myrha a kadidlo,pryskyřice stromů,rostoucích na jižním pobřeží.Tyto aromatické vůně byly vysoce ceněny nejen u Egypťanů, ale i Řeků a Římanů a byly vykupovány zlatem.Nejprve se dovážely na oslech a mulech,pak výhodněji od 11.století na velbloudech. Celou historii Jemenu nebudu vyprávět,ale země byla rozdělena na dvě poloviny a

až v r. 1961 vznikla Arabská republika(YAR),do té doby byla země uzavřena od okolního světa. Oba vládci odešli do Saudské Arabie, jedinkrát se pokusili vrátit, ale byli opět vyhnáni do S.A.

Islam přinesl prorok Mohamed 632 a odtud se tradují všechny zvyky.Ženy chodí zahaleny, jen oči jim koukají,chodí v lehounkých mušelínových závojích,i když jim dole vyčuhují džíny.Krámy jsou plné pestrých dámských šatů,jak na maškarní,zdobené jsou výšivkami a flitry,do toho se zřejmě převléknpu hned doma, když jsou mezi svými.Muži nosí většínou široké šátky uvázané jako sukně,jen málokdy kalhoty. Je to jistě příjemnější v těch vedrech.Na hlavě šátky. Všíchni žvýkají KAT, to je vlastně droga.Tvoří jim bouli na tváři,je to prý vhodné pro potenci,v první třetině to zvýší duševní čínnost,pak následuje doba klidu a nakonec otupění.Všichni žvýkají kat již od mládí a většina brzy umírá. Je to droga a existují různě drahéodrůdy, podle toho, jak je kat skladován a čištěn.Pěstitelé katu mohou zbohatnout víc, než pěstitelé kávy. I emigranti v USA si nechávají kat posílat.

Jemen je vlastně chudá země,je živa z cizineckého ruchu - nic moc - a z darů emigrantů v USA a Singapuru.Ti tam zbohatli a trpí touhou po vlasti.Proto posílají dary,vystaví silnice,nové domy,vrací se na krátko,vezmou si 18tiletou,nechají jí dům a vrátí se do Ameriky.A tam zemrou.Opraví spadlé domy z vepřovic,dotují kde co.Ale dvouprovdovou silnici do hor postavili Němci,Weinseker se na to přijel podívat.Jemenci mají naftu i zemní plyn,ale neumí to prodat.

Příští den pokračujeme letadlem na východ.Není tu už jen 26 stupňů,ale 35.I když chodím jen v blůze,potím se.Celou cestu po východní části nás doprovází vůz se dvěma policisty ozbrojenými automaty. Čekají i na přechodech, hlavně na mě,protože jdu poslední.

Petrohrad,pokračování

Další den do Carskoje Selo (Puškin).Zde jedině máme přednost,místní sem smí až odpoledne.Zase bez dlouhé fronty,máme už vstupenky.Je otevřený i Kateřinský palác s Jantarovou komnatou (v té se nesmí fotografovat),jinak mám mnoho krásných snímků,i ze soukromého Kateřinského divadla.I já s holí musím chodit v návlecích přes boty a špičaté kramflíčky, které jsou teď v módě,sem vůbec nesmějí.Velkolepý je park s vodotrysky a fontánami.

Jdeme až k Finskému zálivu, to je k moři, ale to daleko před námi je stále ještě Rusko. Vidíme přístaviště se zámořskými parníky, do Finska je to blizoučko.

Po návratu si prohlížíme zvenčí areál bývalého Smolného kláštera. Založila ho carevna Alžběta na návrh Bartolomeo Gastreliho. Je stavěn v ruském stylu v kombinaci s barokem.V bažinaté půdě se stavěl 7 let.

Byli jsme i na Martově poli,kde hoří věčný oheň.Chrám Vzkříšení Krista je v místě, kde byl 1.května 1883 zavražděn car Alexandr II.Otevřen byl až 1998 po dvacetileté renovaci.Nešla jsem dovnitř,je mi moc nový.Dekorativně vyzdobený,zevně i uvnitř.

vedoucí nás zavedli i do přepychových hotelů,Grant hotel Evropa v secesním stylu,nebo hotel Astoria.Carské apartmá to stojí několik tisíc dolarů za noc.

Na Něvském prospektu je i Aničkovův palác. Postavila ho Kateřina II.svému milenci Alexeji Razumovskému,po jeho smrti ho věnovala knížeti Potěmkinovi.

Úspěšný rod Jenissejův tu postavil vinárnu, později čokoládovnu,je to nejhonosnější secesní budova,včetně vitrážových oken,křišťálových lustrů a mramorových pultů. Dnes je nevyužitá, můžeme nakouknout jen oknem z průchodu.Stejně zajímavá je i budova firmy Singer,výrobce šicích strojů.Je zajímavá skleněnou koulí na kuželovité rohové věži. Dnes je tu velké knihkupectví.

Na co ještě vzpomenout..Navštívili jsme hřbitov,také se vstupným,kde je hrob Dostojevského,Puškina,Glinky, Balakireva,Korsakova,Musorgského,Borodina,Čajkovského,Rubinsteina. Při stavbě nových silnic se nikdo o to,že jsou vedeny přes bývalé hroby nezajímá,silnice se vede podle plánu a kosterní památky zůstanou pod zemí pod dálnicí.

Vstupné do paláců,kostelů,muzeí je pro cizince o něco vyšší než pro místní. A pak je tam velká zločinost, okradli nás v elektrice několikrát.Jinak to byl zajímavý zájezd. Fotky jsou na ploše pod heslem Petrohrad.

Byli jsme i na Martově poli, kde hoří věčný oheň.Chrám Vzkříšení Krista je v místě,kde byl 1.března 1883 zavražděn car Alexandr II.Otevřen byl 1998 po dvacetileté renovaci. Nešla jsem dovniř,je mi moc nový.Je dekorativně vyzdobený,zevně i uvnitř. Vedoucí nás zavedli i do přepychových hotelů,Grant hotel Evropa je v secesním stylu,nebo hotel Astoria.Apartmá tu stojí až několik tisíc dolarů za noc.Na Něvském prospektu je i Aničkovův palác. Postavila ho Kateřina II.svému milenci Alexeji Razumovskému, po jeho smrti ho věnovala knížeti Potěmkinovi.

Petrohrad 17 - 24.8.20090 (27.300

Letíme Russian Airlines 10.30-16.30. Měním 200 dolarů,ale nedá se to utratit. Zbytek vracím při odletu,mezitím dolar stoupl, takže nic netratím. Místní cestovka nám obstarala jízdenku na elektriku,autobus,trolejbus a 3x metro.Začínáme na Něvském prospektu,hlavní třídou.Domy,které mají opravené fasády obdivujeme zvenčí,není do nich volný vstup.

Do Eremitáže máme vstupenky na zítřek a pozítří.Jdeme zadním vchodem,takže nemusíme odstát dlouhou frontu. Jedu s Andělou Hořejší, spolu také spíme a má to mnohé výhody.Anděla mi se vším pomáhá, i oblékat návleky na boty v muzeích.

Domy, které vidíme,mají opravené fasády.Když pak jedeme večer lodičkou po jednom z kanálů a dostáváme se až k Něvě,vidíme fasády domů mimo střed města neopravené a oprýskané.Tak si vypadají i dvory.

Ceny jídel v restauracích jsou od velmi levných až po nesmírně drahé. Protože máme jen snídaně,chodíme na obědy a večeře. Dnes je dolar 50 haléřů. Ovšem v těch levných restauracích mi musí objednat jídlo někdo z našich, já to azbukou nerozumím.Oblíbila jsem si pelmeně, to jsou taštičky z nudlového těsta s náplní.

Prohlídka Eremitáže stála zato. Ještě příští den jsme vyhledaly Španěly, které jsme minule nenašly.Všechny hlídačky umí anglicky a přesně nás dirigují, jak jít.Eremitáž má totiž dlouhé, nezejímavé chodby a dost se tím ztratí času. Zato jsou letos přístupné i vládní místnosti cara, nádherné a plné zlata.Fotografie všude ukazují, jak byly místnosti devastovány po revoluci. Chápu děkabristy,vždyť carové žili v nepředstavitelném přepychu a objednávali si i mramor z daleka,reprezentační místnosti jsou samé zlato.

K prohlídce Eremitáže patřila příští den i návštěva paláce Petra I.

Kazaňská katedrála na Něvském prospektu (podle zázračné ikony Panny Marie Kazaňské),je inspirována chrámem sv.Petra v Římě.Zde je pochován maršálek Kutuzov (viz Vojna a mír)

V chrámu Petra a Pavla v Petropavlovské pevnosti jsou hroby všech členů královské rodiny.Křižník Aurora je zakotven nedaleko, bylo tam spousta lidí, ale mně bohatě stačil pohled z dálky.Také sfingy na nábřeží Něvy u Akademie umění jsem fotila a k tomu svatby v bílém. Bylo jich ten den snad pět, jen ty, co jsme viděli.Mladá děvčata v bohatých bílých šatech (z půjčovny) a plno svatebčanů. To všechno je dost drahé, včetně dlouhých amerických bouráků, které u nás téměř nevidíme.

Moje cesta do Iranu v říjnu 2008

Nejhorší ze všeho bylo čekání v Moskvě na přípoj.Nekonečné 4 hodiny, nelze si nikam sednout,v restauraci stojaj 6 Euro,na větší bankovky vrací ruble,v ochozu nahoře leží čekající mládež na karimatkách, ven se nedá vyjít, protože nemáme ruské vizum. Strašlivé letiště!

Doletěli jsme do Teheránu,tam nás čeká místní průvodce,mluví německy,má bohaté historické znalosti,vodí německé skupiny ,Švýcary,Němce a Rakušany,Čechy vede poprvé. Je tu dost cizinců,hlavně Němců,ale i Italů a Angličanů. Musíme mít na hlavách šátky,ale většině kouká celá ofina,ovšem i místní mladé dívky už zdaleka nemají zakryté vlasy.Mně se děvčata líbila,mají husté černé obočí a výrazné oči. Moje partnerka je pokládala za ošklivé,že jsou nosaté. Tak nevím.

V Teheránu jsme navštívili nejprve archeologické muzeum.Tam jsou památky z 3000 až 620 před Kristem. To jsme měli vidět až když jsme projeli Persií, navštívili Persepolis,viděli mnoho karavanserailů, z nichž některé jsou upraveny jako drahé hotely, viděli jsme i opuštěné drahé vily boháčů. Mám vstupenky z navštívených objektů,museí mešit a prošli jsme jich asi 25. Vstupy byly v ceně cesty,stejně jako plná penze,plombované vody,nebylo za co utrácet.Kupovali si hadry,keramiku, šperky,takže jsem ztěží utratila těch 50 dolarů. Měli jsme v tom i dva přelety,jeden do Persepolis, přesto jsme jeli i stovky kilometrů malým busem i se zavazadly.

Od roku 1979 je Iran islámská republika. Do r. 1988 stál v čele Chumejni,,1889 napadl Irán Irák a 8 let se pokoušel získat nějaké území. Nedostal se daleko, ale ztráty na obou stranách byly značné, větší v Iránu, kde padlo asi milion vojáků od 15 do 40 let. Nastoupily vojenské školy,pak dobrovolníci "děti Chumejniho",viděli jsme hřbitovy,připomínalo to hroby padlích ve Washingtonu.

Jinak má Irán naftu. Takže všude jsou perfektní dvouproudové silnice,voda je vedená z Elbrusu, z výše až 4000m, tou se zavlažují políčka v pouštních oblastech.Pěstují se tu meruňky,kešu,jablka,zelenina a ovoce na trhy.Místní lidé vodu z hor pijí,my používali plombovanou i na zuby.Po celé zemi je zavedena elektrika,telefon a ve větších městech i plyn.Na ulicích jsou schránky na milodary, takže tu nejsou skoro žádní žebráci. Neviděli jsme žádné psi a děti se nosí v šátku na ruce, jen zřídka vidíme kočárek. Byty v soukromém vlastnictví jsou drahé, jen těžko se dá odhadnout,jaká je tu životní úroveň. Mně se pobyt v Iránu líbil, Laďka mi poslala disk s fotkama, ale ten mám uložen zvlášť.